hlavicka2 kopie.jpg

AKIM LUCKY IJSBEER

Hovawart

Noční smutky

Nářek štěněte může být tak intenzivní, že ohrozí spánek rodiny i sousedů. Ani to však nesmí být důvodem, abychom psa vzali k sobě do postele, a to ani jedinkrát. Tím bychom založili na jen obtížně odstranitelnou tradici, která je nepřípustná nejen z hygienického, ale i z výchovného hlediska: v psíkovi bychom tak odmala pěstovali přesvědčení, že je jeho postavení na úrovni vůdce smečky, což by brzy začalo přinášet problémy.
Od chovatele jsme určitě dostali kus podložky z původního pelíšku, který doma přidáme štěněti do nového pelechu. Pach "rodiny" by měl alespoň v noci psa uklidňovat.
Dosud spalo štěně uprostřed smečky, kde se štěňata a fena vzájemně zahřívali. Je možné, že tato fyzická blízkost vyzařující teplo teď štěněti schází. Zkusíme proto náhražku z plastové lahve naplněné teplou vodou. Až vychladne, štěně nám to dá vědět. Ostatně noční vstávání nás bude čekat nejméně několik dnů, možná i týden nebo dokonce déle. Někteří chovatelé zkoušejí v zoufalství i klasické budíky, které dávají štěněti na noc do pelíšku. Podle některých odborníků má jejich tikání připomínat tlukot srdce feny a napomáhat tak zklidnění štěněte.

Loužičky

Vhodnější je přivézt si štěně dopoledne, aby si během dne částečně na nové prostředí přivyklo. Od prvního vkročení do bytu začínáme s výchovou k čistotnosti.
Pokud je to možné, seznámíme štěně se členy rodiny ještě venku. Je pravděpodobné, že při té příležitosti udělá loužičku, a protože je to venku, ihned ho za to odměníme pamlskem. Za podobné nehody doma psa netrestáme. Štěně má prostě častější potřebu močení a je naše chyba, pokud jsme mu neumožnili vykonat ji na místě, které jsme k tomu určili. Zpočátku musíme počítat zhruba s hodinovými intervaly a kalkulovat i s tím, že štěně se vyprazdňuje vždy po jídle, po probuzení a po skončení hry.
Velkou potřebu mají psi snahu vykonávat vždy na stejném místě. Pokud se stane nehoda v bytě, je třeba místo důkladně vyčistit a nakonec překrýt i pachové stopy, které sice člověk už nerozezná, ale štěněti by stále ukazovaly místo, "kam se chodí".
Venčit štěňátko bychom měli na místě s co nejmenším výskytem ostatních psů, a to do doby, než absolvuje všechna očkování.

Venčení v noci

Uvedené postupy nebudeme určitě dodržovat v noci. Rozumným kompromisem je psa jednou za noc vyvenčit a pro zbytek noci nechat na stálém místě rozprostřené noviny. Zhruba ve dvanácti týdnech věku by štěněti mělo stačit venčení pozdě večer a brzy ráno.
Velkou pomůckou jsou pokojové kotce, které mají své zastánce i odpůrce; každý chovatel si sám určí, co bude vyhovovat jeho potřebám i naturelu psa. Kotec může pomoci k nácviku čistotnosti právě po dvanáctém týdnu věku. Psa zkusíme zavřít do kotce a on sám se bude snažit, aby si své místo neznečistil. Pokud se první pokus nezdaří, počkáme několik dnů. Necháme v noci kotec otevřený a noviny necháme na svém místě. Určitě není cílem našeho snažení, aby pes vykonávat potřebu pod sebe.
Pokud štěně včas naučíme, že kotec není místo, kam se zavírá za trest, ale slouží pro jeho vlastní pocit bezpečí, ušetříme si i množství zničených a rozkousaných věcí, které by jinak štěněti padly v plen v noci a později i přes den, až bude bez dozoru.
Dokonalou čistotnost můžeme od štěněte očekávat nejdříve po půl roce jeho života. Nejenže mají mláďata všeobecně častější potřebu močení, ale nejsou ani fyzicky schopna moč zadržovat příliš dlouho. Proto psa trestáme maximálně pokáráním a k čistotě jej vedeme odměňováním vždy, když potřebu vykoná venku.

Sám doma

Teprve po pěti až sedmi dnech, kdy si štěně zvykne na nové prostředí, můžeme nechat psa samotného doma. Štěně musíme na fakt, že bude zůstávat samotné, postupně připravovat. Již zmíněný pokojový kotec můžeme během této doby využít k přivykání na samotu tak, že do něho zvíře zavíráme vždy po procházce nebo po hře. Zůstaneme ve stejné místnosti, ale psa si nevšímáme. Štěně brzy usne a naučí se tak, že kotec je místo k odpočinku. Dobu strávenou v kotci můžeme postupně prodlužovat, případně ji zpříjemnit pamlskem. Pejsek si tak spojí pozitivní zkušenost s chvilkovou samotou.
Pokud psa necháváme v bytě mimo pokojový kotec, musíme se předem smířit s tím, že štěně zničí i ty věci, o kterých jsme ani nepředpokládali, že by se zničit daly. A překousané elektrické kabely nebo spolykané předměty mohou zvíře ohrozit i na životě. Důvody destruktivního chování mohou být nuda, strach nebo potřeba kousání při výměně mléčných zubů.

Copyright © Michaela Niedobová. Všechna autorská práva na fotografie vyhrazena.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one